Hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 9. ročník ZŠ

Libuše Hrabí

Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP v Olomouci

Souhrn

Článek obsahuje poznatky o hodnocení náročnosti textu pěti současných českých učebnic přírodopisu pro 9. ročník základních škol. Analýzy výkladových textů byly prováděny metodou dle Průchy. Z dosažených výsledků hodnocení vyplývá, že celková obtížnost textů učebnic jednotlivých nakladatelství není vyrovnaná a pohybuje se v rozmezí od 39,48 bodu (nakladatelství SPN) do 29,39 bodu (nakladatelství Scientia). Učebnice se také vyznačují různými hodnotami koeficientu hustoty odborné informace (i), který kolísá v rozmezí 33,24 - 24,89 %.

Klíčová slova

Učebnice přírodopisu, hodnocení obtížnosti textu, hustota odborné informace.

Summary

This article contains knowledge about evaluation of the text difficulties of five actual Czech biology textbooks for the ninth year of the primary education. Evaluation methods were realized according to Průcha. Obtained results of text difficulties show – textbooks of different publishing companies made from 39,48 points (SPN publishing company) to 29,39 points (Scientia publishing company). The density of the scientific information (i) achieved different values: 33,24 - 24,89%.

Key words

Biology textbooks, evaluation of the text difficulties, density of the scientific information.

Úvod

Z konstatování finského vědce Mauri AHLBERGA (1991) je zřejmé, že jazyk je nejdůležitějším médiem ve vyučování. Je také jasné, že bez jazykově prezentovaných informací si nelze školní vzdělávací proces ani představit. Je třeba si uvědomit, že učení z textu není pasivním vnímáním informací, ale spíše procesem aktivního konstruování nových poznatkových systémů, který probíhá jako interakce mezi předchozími poznatky žáka a novými informacemi, které žák postupně zpracovává.

Představme si například šestileté dítě, které vstupuje do školy. Je přirozené, že má ze svého dosavadního života vybudovány určité kognitivní systémy o okolním světě. Ve škole se setkává s novými poznatky, podle nichž musí své dosavadní poznatkové systémy rozšiřovat, přetvářet a někdy zcela zaměňovat. Takový proces probíhá po celou dobu, kdy se dítě a samozřejmě také dospělý člověk učí z textu.

Vznikají potíže, když pro žáky různých ročníků jsou vytvářeny učebnice, aniž je objektivně vyhodnoceno, zda jazyková struktura textů učebnic odpovídá úrovni jazykové vybavenosti dětí daného věku (BIANCHI, 1994). Bylo zjištěno, že délka vět nad 12 slov pro čtrnáctileté až patnáctileté žáky může vyvolat potíže při porozumění textu. Právě úkolem výzkumu zaměřeného na učení z textu je zjišťovat, které konkrétní vlastnosti učebnic usnadňují, nebo naopak brzdí toto učení (PRŮCHA, 1997). Jedním ze zásadních problémů je stanovení obtížnosti textu učebnic pro různé věkové kategorie, která je předmětem výzkumu jak v zahraničí, tak i u nás. Obtížnost textu je měřena různými metodami. Jednou z nejčastěji používaných metod je měření míry obtížnosti textu dle NESTLER (1974) nebo dle PRŮCHY (1989). Tyto a další jiné metody jsem čtenářům tohoto časopisu již dříve přiblížila (HRABÍ, 2002).

Problematice hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu není však u nás věnována patřičná pozornost. Proto bylo cílem tohoto příspěvku zhodnotiti tuto obtížnost u našich současných učebnic přírodopisu pro 9. ročník základních škol.

Materiál a metody

K hodnocení obtížnosti textu jednotlivých učebnic přírodopisu pro 9. ročník základních škol byly použity knihy všech našich současných nakladatelství: Fortuna (1999), Jinan (2001), Prodos (2000), Scientia (2000), SPN (1998). Přesné citace jsou uvedeny v kapitole Literatura. Učebnici nakladatelství Nová škola nebylo možné analyzovat, neboť se nepočítá s vydáváním v nejbližších letech. Při hodnocení obtížnosti textů byla použita metoda dle Průchy (1984). Touto metodou bylo zjištěno dvanáct charakteristik míry obtížnosti analyzovaných textů, k nimž náleží také koeficienty hustoty odborné informace (i) a (h).

Z každé učebnice bylo vybráno 5 vzorků po nejméně 200 slovech () souvislého textu.

Jednotlivé zdroje obtížnosti, jejich symboly, definice a způsoby výpočtu jsou následně uvedeny:

T – celková obtížnost výkladového textu; T = Ts + Tp (body)

Ts – stupeň syntaktické obtížnosti textu (syntaktický faktor); (body)

– průměrná délka věty (v počtu slov)

– průměrná délka větných úseků (syntaktická složitost věty)

Tp – stupeň pojmové obtížnosti výkladového textu (sémantický faktor); (body)

- proporce sloves (%)

- proporce substantivních pojmů (%)

- proporce běžných pojmů (%)

- proporce odborných pojmů (%)

- proporce faktografických pojmů (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě slov) (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě pojmů) (%)

Výsledky

Výsledky vypočtených hodnot obtížnosti výkladového textu 5 českých současných učebnic přírodopisu pro 9. ročník základních škol jsou shrnuty v tab. 1. V grafu 1 je znázorněna proporce syntaktického a sémantického faktoru k celkové obtížnosti výkladových textů jednotlivých učebnic.

Z uvedených hodnot v tabulce 1 je zřejmé, že celková obtížnost výkladového textu (T) analyzovaných učebnic se pohybuje v poměrně širokém rozmezí - od 29,39 do 39,48 bodů. Nejvyšší hodnotu dosahuje učebnice nakladatelství SPN (39,48 bodu) a nejnižší učebnice nakladatelství SCIENTIA (29,39 bodu). Hodnoty syntaktického a zejména sémantického faktoru jednotlivých knih jsou rovněž nevyrovnané, což znamená, že se různě podílejí na celkové obtížnosti výkladových textů jednotlivých učebnic. Syntaktický faktor je zatížen různým počtem slov a celkovou délkou větných celků. Sémantický faktor se vyznačuje různou zatížeností běžných pojmů, faktografických pojmů a hlavně odborných pojmů. Zastoupení faktografických pojmů je u všech analyzovaných učebnic nízké. Tato skutečnost je zřejmě podmíněna specifickou obsahovou náplní učebnic, kde je hlavní důraz kladen na odbornou terminologii.

Koeficient hustoty odborné informace (i) se značně liší u jednotlivých učebnic, což souvisí se zjištěnými proporcemi substantivních pojmů, které dosahují hodnot od 24,89 % do 33,24 %. Z toho vyplývá, že analyzované učebnice se vyznačují nevyrovnanou obtížností výkladového textu.

V grafu 1 je znázorněna celková úroveň obtížnosti učebnic jednotlivých nakladatelství a zároveň proporce syntaktického a sémantického faktoru. Maximální rozdíl v celkové obtížnosti mezi učebnicemi jednotlivých nakladatelství činí až 10,09 bodu. Nejnižší rozdíly mezi hodnotami syntaktického a sémantického faktoru byly zaznamenány u knih nakladatelství Scientia, což činilo 7,53 bodu.

Závěr

Z celkového hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 9. ročník základní školy vyplývá, že celkovou nejnižší náročností se vyznačuje nakladatelství Scientia. U této učebnice dosahuje celková obtížnost textu 29,39 bodu. U této učebnice byla zjištěna rovněž nejnižší hodnota koeficientu hustoty odborné informace (i), tj. 24,89 %.

Tento koeficient se u analyzovaných učebnic pohybuje v rozmezí od 29,39 bodu do 39,48 bodu.

Literatura

Adresa

RNDr. Libuše Hrabí, Ph.D.
Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP
Purkrabská 2
771 40 Olomouc

Graf 1.

Podíl syntaktického (Ts) a sémantického faktoru (Tp) na celkové obtížnosti výkladového textu ( T ) učebnic přírodopisu pro 9.ročník ZŠ

Tab. 1.

Obtížnost výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 9. ročník ZŠ

Nakladatelství Fortuna Jinan Prodos Scientia SPN
T 37,06 35,08 30,56 29,39 39,48
Ts 11,68 10,77 9,39 10,93 9,98
13,52 12,79 12,41 13,5 11,93
8,64 8,42 7,57 8,1 8,37
Tp 25,38 24,31 21,17 18,46 29,5
11,57 11,87 13,20 12,34 11,95
37,0 35,62 33,50 31,62 39,21
7,40 6,56 5,73 6,74 5,97
27,61 25,48 25,83 22,98 30,44
1,99 3,57 1,94 1,90 2,79
i 29,60 29,05 27,77 24,89 33,24
h 80,0 81,57 82,90 78,68 84,77