Hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 8. ročník ZŠ

Libuše Hrabí

Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP v Olomouci

Souhrn

Článek obsahuje poznatky o hodnocení obtížnosti výkladového textu našich současných učebnic přírodopisu pro 8. ročník základních škol. Analýzy textů byly prováděny metodou dle Průchy. Z dosažených výsledků vyplývá, že celková obtížnost textu učebnic jednotlivých nakladatelství je velmi vyrovnaná a pohybuje se v rozmezí od 35,88 bodu (nakladatelství Fortuna) do 32,41 bodu (nakladatelství Scientia). Učebnice se vyznačují obdobnými hodnotami koeficientu hustoty odborné informace (i), který se pohybuje kolem 28 – 31 %.

Klíčová slova

Hodnocení obtížnosti textu, učebnice přírodopisu, hustota odborné informace

Summary

This article contains knowledge about evaluation of the text difficulties of present Czech biology textbooks for the eighth class of the primary education. Evaluation methods were realized according to Průcha. Obtained results of text difficulties show – textbooks of different publishing companies made from 35,88 points (Fortuna publishing company) to 32,41 points (Scientia publishing company). The density of the scientific information (i) achieved similar values: 28 – 31 %.

Key words

Evaluation of the text difficulties, biology textbooks, density of the scientific information.

Úvod

Typická školní učebnice je velmi důmyslným médiem s bohatě členěnou strukturou a s funkčně konstruovanými komponenty této struktury.

Jestli budou žáci určitou učebnici úspěšně využívat pro vlastní učení, závisí (pokud se jedná o samostatný text učebnic) jak na jejím obsahu, tak na jejím komunikačním ztvárnění. Obě tyto složky jsou vzájemně propojené. I jednoduchý text může být ztvárněn tak, že je pro žáky nudný, nezajímavý a nebo dokonce nepochopitelný. Čteme-li určitý text, intuitivně pociťujeme, zda se jedná o text jednoduchý, lehce srozumitelný nebo o text nesnadný až nesrozumitelný. Lze tedy hovořit o různé výši obtížnosti didaktického textu. Obtížnost textu lze hodnotit různými metodami. Ve Švédsku se touto problematikou zabývá Bjórnsson (1968), který vytvořil vzorec obtížnosti textu na základě součtu průměrné délky věty (v počtu slov) v souboru 200 vět a průměrné délky slova o počtu více než 6 písmen v souboru 2000 slov. Na Slovensku vytvořil Mistrík (1968) vzorec obtížnosti textu ze 3 parametrů – průměrné délky vět, průměrné délky slov a indexu opakování slov. V Itálii se zabývá různými metodami hodnocení učebnic Bianchi (1994). Výraznou měrou přispěla psycholožka Nestler (1974) z Německa k hodnocení celkové obtížnosti textů, vytvořila stupnici obtížnosti, která je rozčleněna do 5 pásem. Na její práci navazuje u nás Průcha (1984), který hodnotí míru obtížnosti podle vzorce, kde jsou zahrnuty 2 parametry odrážející syntaktickou složitost textu a 8 parametrů vyjadřujících sémantickou složitost textu. Posuzování míry obtížnosti výkladového textu bylo později zdokonaleno Pluskalem (1996). Tato inovace spočívala v tom, že autor rozšířil počet parametrů reflektujících sémantické komponenty obtížnosti o proporce numerických pojmů a opakovaných pojmů. V zásadě se jedná o modifikovanou metodu, na níž se podílejí práce autorů Nestler (1974), Průcha (1989), Pluskal (1996) a v odborné literatuře se uvádí jako metoda Nestler – Průcha – Pluskal (in Průcha 1997).

Vzhledem k tomu, že se u nás nevěnuje náležitá pozornost hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu, bylo cílem tohoto příspěvku zhodnotit tuto obtížnost u našich současných učebnic přírodopisu pro 8. ročník základních škol.

Materiál a metody

K hodnocení obtížnosti textu jednotlivých učebnic přírodopisu pro 8. ročník základních škol byly použity knihy všech současných nakladatelství: Fortuna (1999), Jinan (2000), Prodos (1999), Scientia (2001), SPN (1998). Přesné citace jsou uvedeny v kapitole Literatura. Učebnice nakladatelství Nová škola nebylo možné analyzovat, neboť není počítáno s jejich vydáváním nyní a také v nejbližších letech. Při hodnocení obtížnosti textů byla použita metoda dle Průchy (1984). Pomocí této metody bylo zjištěno dvanáct charakteristik míry obtížnosti analyzovaných textů, k nimž náleží také koeficienty hustoty odborné informace (i) a (h).

Z každé učebnice bylo vybráno 5 vzorků po nejméně 200 slovech () souvislého textu.

Jednotlivé zdroje obtížnosti, jejich symboly, definice a způsoby výpočtu jsou následně uvedeny:

T – celková obtížnost výkladového textu; T = Ts + Tp (body)

Ts – stupeň syntaktické obtížnosti textu (syntaktický faktor); (body)

– průměrná délka věty (v počtu slov)

– průměrná délka větných úseků (syntaktická složitost věty)

Tp – stupeň pojmové obtížnosti výkladového textu (sémantický faktor); (body)

- proporce sloves (%)

- proporce substantivních pojmů (%)

- proporce běžných pojmů (%)

- proporce odborných pojmů (%)

- proporce faktografických pojmů (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě slov) (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě pojmů) (%)

Výsledky

Výsledky vypočtených hodnot obtížnosti výkladového textu pěti českých současných učebnic přírodopisu pro 8. ročník základních škol jsou shrnuty v tab. 1. V grafu 1 je znázorněna proporce syntaktického a sémantického faktoru k celkové obtížnosti výkladových textů jednotlivých učebnic.

Z hodnot v tabulce 1 je zřejmé, že celková obtížnost výkladového textu (T) jednotlivých analyzovaných učebnic se pohybuje ve velmi úzkém rozmezí – od 32,41 do 35,88 bodů. Nejvyšší hodnotu dosahuje nakladatelství Fortuna (35,88 bodu) a nejnižší nakladatelství Scientia (32,41 bodu). Ve velmi vyrovnaných hodnotách celkové obtížnosti textů se však liší komponenty (Ts) a (Tp) tohoto faktoru jednotlivých nakladatelství. Hodnoty syntaktického a sémantického fakturu se tedy různě podílejí na celkové obtížnosti výkladových textů jednotlivých učebnic. Syntaktický faktor je různě zatížen množstvím slov a délkou větných celků, zatímco sémantický faktor se vyznačuje různou zatížeností běžných pojmů, faktografických pojmů a zejména odborných pojmů. U všech analyzovaných učebnic byla zjištěna minimální proporce faktografických pojmů. Tato skutečnost je zřejmě způsobena specifickou tematickou náplní učebnic, kde je hlavní důraz kladen na odborné termíny.

V souladu se zjištěnými proporcemi substantivních pojmů je proto poměrně vyrovnaný a ne příliš vysoký koeficient hustoty odborné informace (i), který se pohybuje v rozmezí od 28,38 % do 31,36 %. Lze proto konstatovat, že analyzované učebnice se vyznačují vyrovnanou obtížností výkladového textu.

V grafu 1 je znázorněna celková úroveň obtížnosti textu učebnic jednotlivých nakladatelství a také proporce syntaktického a sémantického faktoru. Maximální rozdíl v celkové obtížnosti mezi učebnicemi jednotlivých nakladatelství činí 2,97 bodu. Nejvyrovnanější proporce mezi hodnotami syntaktického a sémantického faktoru byly zjištěny u nakladatelství Jinan a Scientia, což činilo 10,22 a 10,95 bodu.

Závěr

Z dosažených výsledků hodnocení výkladových textů současných českých učebnic pro 8. ročník základní školy vyplývá, že náročnost výkladových textů je velmi vyrovnaná, liší se maximálně o 2 body. Nejvyrovnanější je vztah mezi syntaktickým a sémantickým faktorem u nakladatelství Jinan a Scientia – rozmezí asi 10 až 11 bodů. U všech studovaných knih byl zjištěn velmi vyrovnaný koeficient hustoty odborné informace (i), tj. 28 až 31 %.

Literatura

BIANCHI, A. M. La storia nei libri di testo. Analisi del contento di alcuni manuali per la scuola secondaria superiore. Orientamenti pedagogici, 1994. 3, 501 – 527.
BJÖRNSSON, G. H. Bokförlaget Liber. Stockholm : Läsbarhet, 1968.
ČERNÍK, V., BIČÍK, V., MARTINEC, Z. Přírodopis 3. Praha : SPN. 80.
DOBRORUKA, L. J., VACKOVÁ, B., KRÁLOVÁ, R., BARTOŠ, P. Přírodopis III. Praha : Scientia, 2001. 159.
KANTOREK, J., JURČÁK, J., FRONĚK, J., a kol. Přírodopis 8. Olomouc : Prodos, 1999. 125.
KOČÁREK, E., KOČÁREK, E. Přírodopis pro 8. ročník základní školy. Praha : Jinan, 2000. 94.
KVASNIČKOVÁ, D., FAIERAJZLOVÁ, V., FRONĚK, J., PECINA, P. Ekologický přírodopis 8. Praha : Fortuna, 1999. 128.
MISTRÍK, J. Meranie zrozumitelnosti prehovoru. Slovenská reč, 1968, 3. 171 – 178.
NESTLER, K. Zur Wirkung lexikalischer und syntaktisher Textmerkmale auf das Lernergebnis. Informationen zu Schulbuchfragen. 1974. 17, 63 – 73.
PLUSKAL, M. Teorie tvorby učebnic a metody jejich hodnocení. Habilitační práce, Pedagogická fakulta UP v Olomouci, 1996. 152.
PRŮCHA, J. Hodnocení obtížnosti učebnic. Praha : SMTL, 1984. 96.
PRŮCHA, J. Teorie, tvorba a hodnocení učebnic. Praha : ÚÚVPP, 1989. 118.
PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. 279.

Adresa

RNDr. Libuše Hrabí, Ph.D.,
Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP
Purkrabská 2
771 40 Olomouc

Graf 1.

Podíl syntaktického (Ts) a sémantického faktoru (Tp) na celkové obtížnosti výkladového textu (T) učebnic přírodopisu pro 8. ročník ZŠ

Tab. 1.

Obtížnost výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 8. roč. ZŠ

Nakladatelství T Ts Tp i h
Fortuna 35,88 8,95 11,48 7,8 26,93 12,83 38,26 6,93 30,15 1,22 31,36 81,91
Jinan 34,98 12,38 13,51 9,16 22,60 10,92 34,60 5,37 27,75 1,48 29,23 84,49
Prodos 33,66 7,78 10,20 7,63 25,88 13,11 37,38 6,21 30,49 0,68 31,17 83,38
Scientia 32,41 10,73 12,15 8,83 21,68 11,32 34,14 5,43 28,06 0,65 28,72 84,11
SPN 32,91 9,99 12,29 8,13 22,92 12,29 35,57 7,19 27,91 0,47 28,38 79,79