Posouzení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ pomocí dvou metod

Libuše Hrabí

Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP v Olomouci

Souhrn

Článek obsahuje poznatky o porovnání náročnosti výkladových textů šesti českých současných učebnic přírodopisu pro 6. ročník základní školy pomocí dvou metod. Metodické analýzy byly zvoleny dle NESTLER – PRůCHA – PLUSKAL a dle PRůCHY. Z výsledků hodnocení vyplývá, že pomocí obou metod byly zjištěny obdobné průměrné hodnoty celkové obtížnosti učebnic – 30,12 bodu a 29,65 bodu. Avšak nižší variabilita byla zjištěna postupem dle Nestler – Průcha – Pluskal. To ukazuje na vhodnější použití této metody. Sekvence v náročnosti učebnic byly dosaženy shodné pomocí obou metod. Nejnáročnější se ukázala učebnice nakladatelství PRODOS, následně JINAN, FORTUNA, SPN, NOVÁ ŠKOLA a nejméně náročná učebnice nakladatelství SCIENTIA.

Klíčová slova

Učebnice přírodopisu, hodnocení obtížnosti textu, syntaktický faktor, sémantický faktor, metody hodnocení.

Summary

This article contains knowledge about evaluation of the text difficulties of 6 actual Czech biology textbooks for the sixth year of the primary education implemented by two methods. One method was realized according to NESTLER – PRůCHA– PLUSKAL and the next one according to PRůCHA. Similar results were obtained by both methods – 30,12 poins and 29,65 points. Lower variability was achieved by method NESTLER – PRůCHA – PLUSKAL. It shows that this method is more suitable for evaluation of the text difficulties. The sequence of textbook difficulties was the same at both evaluation methods. It shows that the biology textbook of PRODOS publishing company is most difficult then the textbook of JINAN publishing company, FORTUNA publishing company, SPN publishing company, NOVÁ ŠKOLA publishing company, and the textbook of SCIENTIA publishing company is not as difficult as the others.

Key words

Biology textbooks, evaluation of the text difficulties, syntactic factor, semantic factor, evaluation methods.

Úvod

Je přirozené, že základním cílem studia učitelství u nás i v zahraničí je připravit kvalifikovaného pracovníka pro výkon jeho profese. Ve své praxi pak učitel využívá zejména dostupné učebnice, jež vymezují podle představ tvůrců kurikula ty obsahy vzdělávání, které mají být prezentovány žákům. Nově vytvářené učebnice se většinou posuzují jen po stránce obsahu, především podle toho, zda je obsah v souladu s osnovami. Velmi málo se přihlíží k tomu, jak dalece je učebnice využívána žáky – tzn. jestli je učebnice adekvátně vybavena jako didaktický prostředek. Kromě toho se zanedbává i ta skutečnost, zda učebnice plní své základní funkce. Touto problematikou se u nás zabývají zejména PRůCHA (1997) nebo WAHLA (1983). Podle těchto autorů má učebnice plnit tyto tři základní funkce: funkci prezentace učiva různými formami (verbální, obrazovou, kombinovanou), funkci řízení učení a vyučování – tj. řídí jednak žákovo učení formou úkolů a otázek a také učitelovo vyučování např. tím, že udává množství učiva pro určitou časovou jednotku výuky. Další funkce učebnic je organizační, což znamená, že učebnice uživatele orientuje ve způsobech jejího využívání pomocí obsahu, rejstříku nebo pokynů. Tato klasifikace je základem pro praktické evaluační analýzy. U nás se touto problematikou zabývají PLUSKAL (1996), PRůCHA (1984, 1987, 1997), WAHLA (1983), na Slovensku GAVORA (1986), ve Finsku AHLBERG (1991), v Itálii BIANCHI (1994), v Německu NESTLER (1974). Některé metody evaluace učebnic jsem čtenářům tohoto časopisu přiblížila již dříve (HRABÍ, 2002).

K hodnocení obtížnosti výkladového textu se u nás nejčastěji aplikuje metoda dle PRůCHY (1984). Této metodě je velmi blízký způsob hodnocení podle autorů NESTLER – PRůCHA – PLUSKAL (in PRůCHA 1997). Proto bylo cílem mého příspěvku posoudit obtížnost textů pomocí těchto dvou metod. K tomu byly vybrány recentní učebnice přírodopisu pro 6. ročník ZŠ.

Materiál a metody

Pro hodnocení obtížnosti výkladového textu jednotlivých našich současných učebnic přírodopisu pro 6. ročník základních škol byly použity knihy všech nakladatelství: FORTUNA (1997), JINAN (2000), NOVÁ ŠKOLA (1998), PRODOS (1999), SCIENTIA (1997), SPN (1999). Přesné citace jsou uvedeny v kapitole Literatura.

K hodnocení obtížnosti textů učebnic jednotlivých nakladatelství bylo použito dvou metod: metody dle NESTLER – PRůCHA– PLUSKAL (in PRůCHA, 1997) a metody dle PRůCHY (1984). Pomocí obou metod bylo zjišťováno dvanáct charakteristik míry obtížnosti analyzovaných textů, ke kterým náleží také koeficienty hustoty odborné informace (i) a (h). Metodou NESTLER – PRůCHA – PLUSKAL (dále v textu Metoda 10x100) bylo vybráno a analyzováno 10 vzorků souvislého textu po nejméně 100 slovech (S N), zatímco metodou dle PRůCHY (dále v textu Metoda 5x200) bylo z každé učebnice analyzováno 5 vzorků po nejméně 200 slovech (S N).

Jednotlivé zdroje obtížnosti, jejich symboly, definice a způsoby výpočtu jsou následně uvedeny:

T – celková obtížnost výkladového textu; T = Ts + Tp (body),

Ts – stupeň syntaktické obtížnosti textu (syntaktický faktor); (body),

– průměrná délka věty (v počtu slov),

– průměrná délka větných úseků (syntaktická složitost věty),

Tp – stupeň pojmové obtížnosti výkladového textu (sémantický faktor) (body);

,

- proporce sloves (%),

- proporce substantivních pojmů (%),

- proporce běžných pojmů (%),

- proporce odborných pojmů (%),

- proporce faktografických pojmů (%),

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě slov) (%),

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě pojmů) (%).

Následně byla vypočtena u obou metod průměrná hodnota obtížnosti textů učebnic jednotlivých nakladatelství, průměrná hodnota stupně syntaktické obtížnosti textů a také průměrná hodnota stupně pojmové obtížnosti a hlavní statistické ukazatele. K těmto výpočtům bylo použito následujících symbolů a vzorců:

x – naměřená hodnota,

– aritmetický průměr,

n – počet naměřených hodnot,

n-1 – počet stupňů volnosti,

– střední chyba,

– aritmetický průměr,

– směrodatná odchylka,

– střední chyba aritmetického průměru,

– variační koeficient (%).

Podle těchto charakteristik bylo posuzováno, která z  použitých metod je vhodnější k hodnocení obtížnosti textů současných českých učebnic přírodopisu pro 6. ročník základních škol.

Výsledky

Výsledky obtížnosti výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ Metodou 10x100 jsou uvedeny v tabulce 1. Z údajů v tabulce je zřejmé, že celková obtížnost výkladového textu učebnic jednotlivých nakladatelství se pohybuje v rozmezí od 27,99 bodu (nakladatelství SCIENTIA) do 34,75 bodu (nakladatelství PRODOS). Tyto hodnoty jsou výrazně odlišné od údajů obtížnosti textů ostatních nakladatelství, kde se hodnoty pohybují kolem 29,5 bodu. Hodnoty syntaktického faktoru se velmi liší u knih jednotlivých nakladatelství, což je způsobeno rozdílnou délkou vět a také syntaktickou složitostí vět. Obdobně jako hodnoty syntaktického faktoru, tak i hodnoty sémantického faktoru dosahují u učebnic různých nakladatelství odlišných hodnot. Je to způsobeno různou proporcí běžných pojmů a zejména odborných pojmů v textech jednotlivých učebnic. Z celkového hodnocení obtížnosti výkladových textů učebnic vyplývá, že nejobtížnější je učebnice nakladatelství PRODOS, méně náročná je učebnice nakladatelství JINAN, následuje učebnice nakladatelství FORTUNA, pak učebnice nakladatelství SPN, ještě nižší obtížností se vyznačuje učebnice nakladatelství NOVÁ ŠKOLA a nejnižší obtížnost byla zjištěna u knihy nakladatelství SCIENTIA.

Výsledky obtížnosti výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 6. ročník základních škol Metodou 5x200 jsou uvedeny v tabulce 2. Ze zjištěných hodnot je zřejmé, že celková obtížnost výkladového textu učebnic jednotlivých nakladatelství se pohybuje v rozmezí od 23,03 bodu (nakladatelství SCIENTIA) do 36,87 bodu (nakladatelství PRODOS). Tyto hodnoty jsou velmi odlišné od údajů obtížnosti textů dalších nakladatelství, kde hodnoty dosahují v průměru 29,5 bodu, což je obdobné jako při hodnocení Metodou 10x 100. Hodnoty syntaktického faktoru jsou velmi odlišné u učebnic jednotlivých nakladatelství, což souvisí s rozdílnou délkou vět a syntaktickou složitostí vět. Nejen hodnoty syntaktického faktoru, ale také hodnoty sémantického faktoru jsou u knih jednotlivých nakladatelství velmi rozdílné, což je způsobeno odlišnou pojmovou zatížeností, zejména odbornými pojmy.

Z výsledků hodnocení obtížnosti výkladových textů jednotlivých učebnic je zřejmá obdobná sekvence obtížnosti jako při hodnocení Metodou 10x100 – nejobtížnější je učebnice nakladatelství PRODOS, nižší obtížností se vyznačuje učebnice nakladatelství FORTUNA, ještě nižší obtížnost dosahuje učebnice nakladatelství SPN a následně učebnice nakladatelství NOVÁ ŠKOLA. Nejnižší náročnost výkladového textu byla zjištěna u knihy nakladatelství SCIENTIA.

Výsledky statistického hodnocení celkové obtížnosti textů, syntaktického faktoru a sémantického faktoru pomocí obou metod jsou shrnuty v tabulce 3.

Z údajů v tabulce je zřejmé, že průměrná hodnota celkové obtížnosti textů, analyzovaná Metodou 10x100, činí 30,12 bodu a variabilita je velmi nízká (v = 7,84 %), ne příliš odlišná je tato veličina, hodnocená Metodou 5x200, a činí 29,65 bodu, avšak variabilita dosahuje téměř dvojnásobné hodnoty (v = 14,81 %). Tyto údaje ukazují, že hodnocení obtížnosti textů učebnic 6. ročníku ZŠ Metodou 10x100 je vhodnější než Metodou 5x200. Také průměrné hodnoty syntaktického a sémantického faktoru ukazují ve prospěch Metody 10x100. Průměrné hodnoty syntaktického faktoru dosahují pomocí Metody 10x100 jen 7,92 bodu, pomocí Metody 5x200 poněkud více - 8,39 bodu a variabilita se liší minimálně. Průměrné hodnoty sémantického faktoru dosahují také podobných hodnot a variabilita je téměř poloviční u Metody 10x100, tj. 11,17 % proti 23,20 %.

V grafu 1 jsou znázorněny průměrné hodnoty celkové obtížnosti textů učebnic jednotlivých nakladatelství, hodnocených pomocí obou metod. Z grafu jsou zřejmé obdobné hodnoty, získané těmito metodami. Nejvyšší rozdíl v celkové obtížnosti textů učebnic Metodou 10x100 dosahuje 6,76 bodu a Metodou 5x200 až 13,84 bodu. Je evidentní méně rozdílný trend obtížnosti, hodnocený u učebnic Metodou 10x100.

Závěr

Z posouzení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ Metodami 10x100 a 5x200 vyplývá, že průměrné hodnoty celkové obtížnosti, hodnocené Metodou 10x100 dosahují 30,12 bodu a pomocí Metody 5x200 poněkud méně - 29,65 bodu. Údaje nejsou příliš rozdílné, ale variabilita je mnohem nižší u Metody 10x100 (v = 7,84 %). Také průměrné hodnoty syntaktického a sémantického faktoru jsou podobné. Pomocí obou metod bylo zjištěno stejné pořadí obtížnosti textu učebnic – nejvyšší u nakladatelství PRODOS, dále JINAN, FORTUNA, SPN, NOVÁ ŠKOLA a nejnižší u nakladatelství SCIENTIA.

Celkově lze konstatovat, že Metoda 10x100 se ukazuje vhodnější pro hodnocení obtížnosti učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ. Kromě vypočtených hodnot je třeba brát v úvahu i to, že v současných českých učebnicích přírodopisu je mnohem snadnější nalézt větší množství kratších úseků textu než menší počet úseků delších.

Literatura

Adresa

RNDr. Libuše Hrabí, Ph.D.
Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP
Purkrabská 2
771 40 Olomouc

Tab. 1.

Obtížnost výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 6. roč. ZŠ - hodnocení Metodou 10x100

Učebnice Fortuna Jinan Nová škola Prodos Scientia SPN
T 29,50 29,91 29,22 34,75 27,99 29,37
Ts 7,86 9,77 5,47 7,63 10,12 6,66
10,67 11,90 8,43 10,61 12,78 9,61
7,37 8,21 6,49 7,17 7,92 6,93
Tp 21,64 20,14 23,75 27,12 17,87 22,71
13,58 12,18 15,41 13,90 12,63 14,42
34,99 33,81 36,56 37,62 31,76 35,91
8,99 9,73 9,28 4,76 8,77 9,36
25,14 22,38 26,12 31,24 21,49 25,79
0,86 1,69 1,15 1,62 1,51 0,76
i 26,00 24,08 27,27 32,86 22,99 26,55
h 74,32 71,23 74,61 87,34 72,99 73,39

Tab. 2.

Obtížnost výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 6. roč. ZŠ - hodnocení Metodou 5x200

Učebnice Fortuna Jinan Nová škola Prodos Scientia SPN
T 29,75 29,87 29,13 36,87 23,03 29,24
Ts 8,61 10,13 5,32 8,40 9,56 8,34
11,70 12,23 8,37 11,38 12,89 10,68
7,36 8,28 6,36 7,38 7,42 7,81
Tp 21,14 19,74 23,81 28,47 13,47 20,90
13,58 12,08 15,73 13,54 13,48 12,80
34,09 32,90 36,12 36,98 27,52 34,57
6,84 6,60 7,28 4,13 8,31 9,26
26,59 25,09 27,6 31,32 16,98 24,74
0,66 1,21 0,97 7,54 2,22 0,57
i 27,26 26,30 28,83 32,85 19,21 25,31
h 79,94 79,94 79,84 88,83 69,79 73,20

Tab. 3.

Posouzení obtížnosti výkladových textů současných českých učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ pomocí obou metod

  Metoda 10x100 Metoda 5x200
celková obtížnost 30,12 29,65
0,96 1,79
s 2,36 4,39
v 7,84 14,81
syntaktický faktor 7,92 8,39
0,73 0,68
s 1,78 1,67
v 22,47 19,85
sémantický faktor 22,20 21,26
1,01 2,01
s 2,48 4,93
v 11,17 23,20

Graf 1.

Celková obtížnost výkladových textů současných českých učebnic přírodopisu pro 6. ročník ZŠ – hodnocení Metodou 10x100 (T1) a Metodou 5x200 (T2)