Recenze: Skriptum: Základy pedagogiky

Jana Zahumenská

Katedra technické a informační výchovy Pedagogické fakulty UP v Olomouci

HORÁK, J., KRATOCVÍL, M., PAŘÍZEK, V. Základy pedagogiky. 1. vyd. Liberec : Technická univerzita v Liberci, 2001. 85 s. ISBN 80-7083-534-6

Výchova je složitá lidská činnost. Na výchově jedince se nemalou měrou podílí také pedagog. Existuje několik publikací, které poskytují řadu informací o tom, jakým způsobem má pedagog vychovávat. V současné době se na trhu objevila publikace “Základy pedagogiky”, která seznamuje čtenáře s obecnými pojmy výchovy; podstatou a strukturou výchovy; s vlivy, které se podílejí na utváření člověka; se vzděláváním apod. Čtenáře seznamuje se všemi těmito pojmy, protože pouze při zvládnutí těchto základů pedagogiky je pedagog schopen pochopit, proč je někdy ve své činnosti úspěšný a jindy nikoliv. Je schopen porozumět velkému množství dat, problémů a možností.

Publikace je rozčleněna do devíti kapitol. Autorem každé z nich je vždy jeden z výše uvedených autorů, což považuji částečně za nevýhodu této publikace, protože jsou patrné částečné rozdíly mezi přístupy autorů. V této publikaci je na začátku každé kapitoly tabulka s klíčovými slovy. Na pochopení těchto pojmů se má čtenář při studiu tohoto textu zaměřit. Vhodné je zařazení otázek a úkolů na konec kapitol, což vede k tomu, že v případě, že by čtenář nepochopil problematiku, jež je v kapitole popsána, v otázkách a úkolech se k ní opět vrátí.

Autorem první kapitoly zvané Podstata a struktura výchovy je V. Pařízek. V první kapitole je věnována pozornost pojmu výchova; podstatě výchovy, kterou vymezil přesně Jan Patočka; cíli výchovy; užitečnosti vzdělání; obsahu vzdělání a základním pedagogickým pojmům (vzdělání, vyučování, učení, výuka). Konec kapitoly je věnován možnostem výchovy a výchově jako celku.

Další kapitola je věnována Endogenním a exogenním vlivům utvářejícím člověka. Autorem této kapitoly je J. Horák. Popisuje zde vliv člověka na prostředí (makroprostředí, mezzoprostředí, mikroprostředí), dědičné a vrozené dispozice, získané vlastnosti. Nakonec je objasněn vztah mezi vrozenými dispozicemi a prostředím. Kromě toho, že na konci kapitoly jsou opět otázky a úkoly, navíc v kapitolách psaných tímto autorem najdeme také shrnutí těch nejdůležitějších poznatků, což považuji za pozitivum publikace.

Třetí kapitola je psána týmž autorem a stejným stylem jako kapitola předchozí. Je zaměřena na Vzdělávání jako celoživotní proces. Obsahuje podstatu vzdělávání, vliv Evropská unie na vzdělávání v členských zemích a hlavní problémy celoživotního vzdělávání.

Autorem čtvrté kapitoly je V. Pařízek a věnuje ji Výchově jako sebeobraně společnosti. Popisuje vztah výchovy a ekonomiky, snaží se nastínit argumenty pro a proti investicím do vzdělávání, popisuje vztah kvantity a kvality vzdělání a nastiňuje vliv výchovy na společnost, zda ji lze změnit výchovou, vychovávat jí ve směru ke zdraví a péči o další generace.

Pátá kapitola je zaměřena na Osobnost učitele a jeho autoritu. Jejím autorem je J. Horák. Snaží se nastínit typologii osobností učitelů a klima třídy, zkoumá jejich vzájemný vztah.

Kapitola následující zkoumá Osobnost žáka a jeho učení a jejím autorem je V. Pařízek. Zkoumá především vzájemný vztah výchovy a vývoje; pojmy jako je motivace učení, afektivní učení, učení s porozuměním, mechanické učení, vyučování sdělováním učiva, vyučování řešením problémů.

Autorem sedmé kapitoly je M. Kratochvíl. Je zaměřena na Vývoj školství. Popisuje zde období od vzniku Karlovy univerzity až po současnost. Pozornost věnuje také J. A. Komenskému. Rozdíl mezi touto kapitolou a kapitolami ostatními spočívá v tom, že na rozdíl od těch ostatních se otázky a úkoly nevyskytují pouze na konci kapitoly, ale na konci každé podkapitoly.

V předposlední kapitole V. Pařízek popisuje Hlavní problémy a vývojové tendence českého školství v dnešní době. Jsou zde naznačeny jednak obecné trendy společenského vývoje, jejich pedagogické důsledky na společnost a také přeměny ve školství a v obsahu vzdělávání.

Poslední kapitolu věnoval M. Kratochvíl problematice Metodologie v pedagogice. Objasňuje základní pojmy pedagogického výzkumu a metod výzkumu.

Tuto publikaci považuji jako vhodnou pro studenty pedagogických fakult, kteří se seznamují se základy pedagogiky. Pojmy jsou vysvětleny srozumitelným způsobem, publikace obsahuje schémata, která se podílejí na snazším pochopení problematiky. Jako jedinou nevýhodu považuji nejednotnost ve struktuře tohoto textu, což je dané rozdílným přístupem autorů. Knihu doporučuji všem, kteří začínají pronikat do tajů pedagogiky.