Postoje učitelů technických předmětů k pedagogickému vzdělání

Dana Dobrovská, Pavel Andres

Masarykův ústav vyšších studií ČVUT, katedra inženýrské pedagogiky

Souhrn

Inženýři - začínající učitelé technických předmětů na různých typech středních škol si doplňují pedagogické vzdělání v bakalářském programu "Specializace v pedagogice", oboru "Učitelství odborných předmětů", který je akreditován na MÚVS ČVUT. Příspěvek přináší výsledky dotazníkového šetření, ve kterém vyjadřují frekventanti programu své názory na pedagogické studium.

Klíčová slova

Pedagogické studium, učitelé odborných předmětů, motivace k pedagogickému studiu, forma studia, obsah studia

Summary

Chartered engineers - fresh teachers of technical subjects at different educational institutions gain their technical teachers training in the accredited bachelor program at the Czech Technical University in Prague. The paper offers results of a recent survey in which engineers expressed their opinions on technical teachers training.

Úvod

Absolventi technických univerzit se uplatňují v širokém spektru profesí v nejrůznějších pracovních pozicích, mimo jiné i jako učitelé technických předmětů na středních školách i vyšších odborných školách. Podmínkou uznání aprobace je doplnění pedagogického vzdělání v některém z programů doplňujícího pedagogického studia.

Doplňující pedagogické studium je na ČVUT organizováno od roku 1966, v roce 1996 bylo transformováno do bakalářské formy, v roce 1997 získalo akreditaci Mezinárodní společnosti pro inženýrskou pedagogiku IGIP a v roce 2001 akreditaci MŠMT pro prezenční a kombinovanou formu. Inženýři - absolventi tohoto pedagogického studia mají další možnost prohloubit si pedagogické vzdělání v doktorském programu inženýrské pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové (studium je organizováno ve spolupráci s ČVUT) nebo se ucházet o udělení evropského titulu "Inženýr - pedagog" (titul udělován společností IGIP).

Ve školním roce 2001/2002 byla na katedře inženýrské pedagogiky MÚVS ČVUT provedena výzkumná sonda, ve které odpovídali učitelé technických předmětů - frekventanti bakalářského pedagogického studia na následující otázky:

• proč se přihlásili k pedagogickému studiu
• proč si zvolili pedagogické studium na ČVUT
• kde si zjistili informace o tomto studiu
• zda se v minulosti s výukou humanitních předmětů setkali
• zda pociťují mezery v humanitním vzdělání jako osobní nedostatek
• které humanitní předměty upřednostňují
• zda si mají inženýři - učitelé technických předmětů na středních i vysokých školách povinně doplňovat pedagogické vzdělání
• jaký rozsah má mít podle jejich názoru pedagogické vzdělávání učitelů-techniků
• jakou má mít formu, časové uspořádání a obsah

Výsledky dotazníkového šetření

Dotazník byl administrován učitelům odborných předmětů - frekventantům posledního semestru bakalářského pedagogického studia nebo jeho čerstvým absolventům začátkem letního semestru 2001/2002. Sestával převážně z uzavřených otázek, s nabídnutými odpověďmi a s možností jejich dalšího rozvedení. Na dotazník odpovědělo 107 učitelů odborných předmětů, 67 mužů a 39 žen (jeden respondent údaj o pohlaví nevyplnil), narozených v rozpětí let 1945 - 1977. Délka pedagogické praxe respondentů se pohybovala v intervalu 0 - 24 let. 32 inženýrů absolvovalo strojní fakultu, 28 elektrotechnickou, 21 stavební, 6 dopravní, 2 dřevařskou a aplikovaných věd a po jednom jadernou a textilní. 12 respondentů absolvovanou fakultu neuvedlo.

tab. 1: Struktura respondentů dle pohlaví

tab. 4: Struktura respondentů dle absolvované fakulty

Na otázku po motivaci volby pedagogického studia odpovědělo 22 respondentů, že motivem byl zájem o studium, 29 uvedlo nutnost (podmínka vedení školy), 69 získání další kvalifikace a 6 jiné důvody (uplatnění po mateřské dovolené, perspektiva zaměstnání v budoucnosti, možnost postupu, doporučení zřizovatele školy).

tab. 5: Proč jste se přihlásil(a) k pedagogickému studiu učitelů odborných předmětů?

Volba pedagogického studia na ČVUT byla respondenty zdůvodněna takto: zvolena stejná (podobná) vysoká škola jako původně vystudovaná (73), studium je bezplatné (30), nabízí titul bakaláře (16), má už své renomé (13), je blízko bydliště (10) a jiné důvody (14). Mezi jinými důvody převažovalo doporučení vedení školy nebo kolegů, zájem o pedagogickou profesi, možnost pracovního uplatnění, prohloubení humanitních vědomostí.

tab. 6: Proč jste si zvolil(a) pedagogické studium na ČVUT?

Informaci o pedagogickém studiu na ČVUT získali učitelé převážně od kolegů ve škole (46), na ČVUT (27), v Učitelských novinách (17), na internetu (14) a jinde (11) - od přátel, příbuzných, bývalých absolventů nebo vlastní iniciativou.

tab. 7: Kde jste získal(a) informace o tomto studiu?

Předchozí zkušenosti inženýrů s výukou humanitních předmětů lze vyhodnotit takto: 48 z nich absolvovalo humanitní předměty v rámci studia na technické vysoké škole, 29 kdysi na střední škole, 9 čerpá vědomosti z humanitních předmětů samostatným studiem, 7 získalo poznatky na školení a 39 nikdy neabsolvovalo předměty nebo kurzy humanitního zaměření.

tab. 8: Absolvoval(a) jste někdy v minulosti nějaké předměty nebo kurzy humanitních předmětů?

Na otázku, zda někdy vnímali chybějící humanitní vzdělání jako osobní nedostatek, odpověděli respondenti následujícím způsobem: ano (59), ne (36), občas (4), velmi zřídka (4). U 4 dotazovaných nebyla tato otázka zodpovězena.

tab. 9: Vnímal(a) jste někdy chybějící vzdělání v humanitních oborech jako osobní nedostatek?

Následující otázka zjišťovala preference kurzů humanitních předmětů. Na prvních 5 místech v četnosti volby figurovaly tyto discipliny: psychologie (57), filozofie (19), sociologie (17), pedagogika (14) a didaktika odborných předmětů (11). Dalších 13 uvedených disciplin získalo méně než 10 hlasů. První uvedené předměty se také převážně vyskytovaly na čelných místech v pořadí preferencí. Vzhledem k tomu, že někteří posluchači uvedli také biologii, zeměpis a životní prostředí, můžeme se domnívat, že rozšířili pojem “humanitní” na pojem “netechnický”.

tab. 10: Kdybyste si mohl(a) vybrat nějaké kurzy humanitních předmětů, které byste upřednostnil(a)?

tab. 11: Kdybyste si mohl(a) vybrat nějaké kurzy humanitních předmětů, v jakém pořadí byste je upřednostnil(a)?

Názory na povinnost učitelů odborných předmětů na středních školách doplňovat si pedagogické vzdělání byly vyjádřeny následujícím způsobem: 57 inženýrů se ztotožnilo s výrokem "ano, příprava na technické vysoké škole postrádá pedagogicko psychologickou přípravu" a 5 "ano, příprava na technické vysoké škole není předmětová". 12 inženýrů soudilo, že "učitelem se člověk rodí - buďto k tomu má předpoklady nebo ne", resp. 10 se domnívalo, že absolvent techniky je dobře odborně připraven, ostatní je věc praxe". 26 respondentů uvedlo, že nemají vyhraněný názor a další 3 neuvedli žádnou odpověď. V navazující otázce se zamýšleli nad délkou pedagogického studia v semestrech: rozsah 1 semestru preferovali 4 respondenti, 2 semestry 44 respondenti, 3 semestry byly uvedeny v 15 odpovědích, 4 semestry v 35 odpovědích a déle než 4 semestry uvedlo 5 respondentů. Ve 4 případech nebyla tato otázka zodpovězena.

tab. 12: Domníváte se, že by si inženýři – učitelé odborných předmětů měli povinně doplňovat pedagogické vzdělání?

tab. 13: Vzhledem k tomu, že povinnost získat pedagogické vzdělání pro inženýry/učitele existuje, v jakém rozsahu by mělo takové vzdělávání být?

V dotazníku byly rovněž nabídnuty možnosti časového uspořádání pedagogického studia: 77 učitelům vyhovuje uspořádání, kdy jsou přednášky a semináře soustředěny do jednoho dne v týdnu a 10 respondentům týdenní bloky přednášek a seminářů. Ve 14 případech byl vysloven názor, že by dostačovaly pouze přednášky, v 6 případech pouze semináře. Jiné uspořádání preferovali 2 respondenti, žádnou odpověď neuvedli další dva respondenti.

tab. 14: Jaké by mělo být nejvhodnější časové uspořádání studia?

Samostatná otázka byla zaměřena na zjištění postojů učitelů k případné distanční, resp. e-learningové podobě studia. V položce bylo použito formulace "byla by postačující distanční forma...", na niž reagovali respondenti takto: 68 odpovědělo "ne" a 3 "spíše ne", 23 "ano", 2 "asi ano", 6 "ano, za určitých podmínek". 5 respondentů na položku neodpovědělo.

tab. 15: Domníváte se, že by byla postačující distanční forma pedagogického vzdělávání, třeba písemnou formou, s elektronickým kontaktem posluchačů a učitelů?

Následující otázka zjišťovala názor na případnou povinnost pedagogického vzdělání pro učitele technických univerzit. V 60 případech souhlasili respondenti se zavedením této povinnosti, v 6 případech nesouhlasili, v 32 neměli vyhraněný názor a v 9 jiný názor (doporučené, ne povinné studium, studium pro začínající VŠ učitele, ne pro "zkušené").

tab. 16: Měli by si učitelé technických univerzit povinně doplňovat pedagogicko psychologické vzdělání?

V poslední otázce se učitelé vyjadřovali k obsahovému zaměření pedagogického studia. Východiskem pro odpověď byla nabídka stávajících předmětů bakalářského pedagogického studia s příslušnou hodinovou dotací. Respondenti mohli ponechat, zvýšit nebo snížit počet hodin, eventuálně vyškrtnout nebo naopak doplnit celé předměty. Konkrétní údaje vyplývají z následující tabulky.

tab. 17: Postoje k obsahu pedagogického studia

Diskuse

Vzorek respondentů zahrnuje učitele odborných předmětů, kteří působí na různých školách z celého českého regionu. Třebaže většina z nich jsou začínající učitelé, vyskytují se mezi nimi i učitelé zkušení, kteří byli "vysláni" k pedagogickému studiu ve zralém věku. Většina z nich jsou absolventy tzv. "velkých fakult", se zaměřením elektrotechnickým, strojním nebo stavebním, menšina absolvovala ostatní technické vysoké školy, několik respondentů vystudovalo technické obory vojenské.

První část dotazníku zjišťovala motivaci volby pedagogického studia. Dvě z nabídnutých odpovědí předpokládaly motivaci vnější (nutnost pro další finanční postup, získání další kvalifikace), jedna motivaci vnitřní (zájem) a jedna ponechávala prostor pro upřesnění dalších motivů. Část respondentů volila více než jednu odpověď a podle očekávání převažovala motivace vnější, především snaha získat další kvalifikaci.

22 odpovědí udávajících "zájem" je povzbudivý výsledek, neboť dotazování dodržovalo důslednou anonymitu respondentů s cílem minimalizovat "sociálně žádoucí " odpovědi. Ve druhé otázce, kdy byla zjišťována motivace volby pedagogického studia právě na ČVUT, byly rovněž nabídnuty převážně "pragmatické" odpovědi. Z rozložení odpovědí vyplývá určitá snaha studovat ve známém prostředí, třebaže svoji roli částečně sehrává i to, že se za studium neplatí školné. Někteří učitelé byli ovlivnění referencemi kolegů či vedením školy, rovněž bývalými posluchači bakalářského pedagogického studia na ČVUT. Tento zdroj je potvrzen i v odpovědích na otázku, odkud získali informace o studiu. Mezi různými zdroji se začíná prosazovat internet, který uvedlo 14 respondentů.

Další část dotazníku se zabývala dřívějšími a současnými zkušenostmi inženýrů s humanitními předměty. Z odpovědí vyplývá, že více než třetina dotázaných v minulosti žádné kurzy humanitních předmětů neabsolvovala a téměř třetina pouze kdysi dávno na střední škole. Zlepšení nepříznivé situace lze očekávat v blízké budoucnosti, neboť většina fakult ČVUT v současnosti svým studentům předepisuje určitý počet kreditů z humanitních předmětů. V této souvislosti byly zjištěny zajímavé postoje inženýrů v odpovědi na otázku, zda chybějící humanitní vzdělání pociťují jako svůj nedostatek. Třebaže více než polovina respondentů odpověděla kladně, více než třetina to za nedostatek nepovažuje. Mezi zápornými odpověďmi ovšem figurují ti, kteří si sami humanitní vzdělání doplňují. Vyskytly se však i odpovědi, že i přes minimální studium humanitních předmětů v minulosti nevnímají učitelé/technici tuto mezeru jako osobní nedostatek.

Otázka zjišťující preference kurzů humanitních předmětů byla otevřená, tj. inženýři sami uváděli jednotlivé humanitní vědy. Převažovaly ty, se kterými se setkali v rámci bakalářského pedagogického studia (psychologie, filosofie, sociologie, pedagogika a didaktika), které měly také čelná místa v pořadí zájmu. Byly však uvedeny i další obory, z nichž nejčastější byly "dějiny a dějiny techniky" a "jazyk". Dá se tedy s jistou opatrností vyslovit domněnka, že základní předměty bakalářského pedagogického studia jsou vnímány jako podnětné pro pedagogickou praxi učitele.

Odpovědi na otázku, zda má být doplňující pedagogické studium pro středoškolské učitele odborných předmětů povinné potvrdily, že téměř dvě třetiny respondentů se ztotožňují s tím, že je pedagogické vzdělání nutností pro kvalitní výkon profese. Odmítavý postoj 22 respondentů je v souladu s postojem, který je bohužel stále častý i v komunitě učitelů technických univerzit, (..." dostačující je kvalitní odborné zázemí, případně "přirozený talent", jde přece o dospělé studenty..."). Relativně nepříznivé je i cca 25 % konstatování, že "nemám vyhraněný názor" vzhledem k tomu, že jde o frekventanty/absolventy pedagogického studia. Z bližší analýzy odpovědí lze vypozorovat i některé ambivalentní, resp. protiřečící si odpovědi.

Většina studentů preferovala buďto dvousemestrové nebo čtyřsemestrové studium, odpovědi se však vyskytly v rozpětí 1 - více než 4 semestry. Názor na časové uspořádání studia se ukázalo jako většinově konsensuální - většině posluchačů vyhovuje průběžné rozložení výuky na jeden den v týdnu, s přednáškami a semináři. 14 respondentů se ztotožnilo s přežitou představou klasického, na přednáškách stavěného studia.

K obecné úvaze byla do dotazníku zařazena otázka k distanční, resp. e-learningové formě studia. Většina studentů se však k této formě pedagogického studia postavila buď zcela negativně nebo částečně negativně. Možným důvodem je, že část respondentů spadá do vyšších věkových kategorií a s výpočetní technikou přichází do styku spíše okrajově (před 20 lety měla výuka výpočetní techniky na ČVUT zcela odlišnou podobu). Učitelé/technici však mohou klást důraz na osobní kontakt s učiteli i ostatními posluchači - kolegy, který je v distanční/e-learningové formě minimální nebo má jinou podobu.

Obecná úvaha byla očekávána i v odpovědi na otázku o možné (dosud neexistující) povinnosti vysokoškolských učitelů technických univerzit doplnit si pedagogické vzdělání. Dá se předpokládat, že odpovědi respondentů byly ovlivněny předchozí zkušeností se studiem na technice. I zde lze konstatovat, že většina se vyslovila pro povinné pedagogické studium vysokoškolských učitelů a menší část neměla vyhraněný názor. V naprosté menšině se ocitli ti respondenti, kteří povinnost pedagogického vzdělání zcela odmítli. Někteří respondenti se zamysleli nad dobrovolností či povinností pedagogického studia.

Klíčový význam pro organizátory bakalářského pedagogického studia na ČVUT měly mít názory posluchačů na obsahovou podobu studia. Proto bylo šetření provedeno tak, aby na dotazníky odpovídali buďto ti posluchači, kteří se připravovali k závěrečným bakalářským zkouškám nebo čerství absolventi, tj. ti posluchači, kteří absolvovali všechny předměty studia. Z údajů tabulky, ve které respondenti uvedli preferované hodinové rozpětí lze vyvodit tyto závěry: žádný z předmětů studia nebyl odmítnut jako nepotřebný. U většiny předmětů se nejméně polovina respondentů přiklání k variantě ponechat hodinové dotace předmětu.

Některé předměty patří k subjektivně "oblíbeným", případně "potřebným" (psychologie, seminář k bakalářské práci, rétorika, didaktika odborných předmětů). U některých předmětů jsou relativně vyrovnané názory navrhující zvýšení počtu hodin i snížení počtu hodin (biologie mládeže, informatika, školní management). Tam mohou být postoje ovlivněny odborným zaměřením posluchače, případně jeho předchozí zkušeností s předmětem (někteří posluchači si např. osvojovali poznatky z biologie naposledy v 7. třídě základní školy). U dalších předmětů se vyskytují názory preferující snížení počtu hodin (pedagogika, hodnocení vlivů techniky, logika). Ve všech těchto případech došlo v nedávné době k výměně přednášejících, takže nelze jednoznačně vyvozovat, zda jde o "nepotřebné" nebo "neoblíbené" předměty. Snad jen logika bývá částí posluchačů vnímána jako "těžký" předmět, patrně proto, že klade vyšší nároky na vyšší formy myšlení.

Závěry

• Motivem volby pedagogického studia je u většiny učitelů/techniků daného vzorku vnější popud (získání další kvalifikace, vyšší finanční ohodnocení), v menší míře zájem o studium
• Většina učitelů/techniků nemá z minulosti větší zkušenosti se studiem humanitních předmětů
• Psychologie je nejčastěji uváděnou "humanitní" disciplinou, kterou by si učitelé/technici vybrali
• Většina učitelů/techniků souhlasí s tím, aby bylo pedagogické studium pro středoškolské učitele povinné, část z nich nemá vyhraněný názor
• Rozložení přednášek a seminářů do 1 dne v týdnu většině posluchačů pedagogického studia vyhovuje, nejednotní jsou v názorech na délku studia (interval 1 až 4 a více semestrů)
• Většina učitelů/techniků se staví proti distanční/e-learningové formě studia
• Převažuje názor, že by pedagogické studium měli absolvovat i učitelé technických univerzit
• Většina posluchačů bakalářského pedagogického studia souhlasí nebo převážně souhlasí s hodinovou dotací jednotlivých předmětů. Některé předměty jsou subjektivně vnímány jako více "oblíbené" nebo více "užitečné", jiné jako méně "oblíbené" a méně "užitečné". Žádný předmět nebyl principielně "odmítnut"

Použitá literatura

1. Dobrovská, D.: Psychologie pro techniky. skriptum ČVUT, Praha 2000
2. Dobrovská, D., Pokorný, A., Zuna P.: Student's Rating of Instructional Evaluation: A Regular Occurrence or An Obligation? In: Sborník mezinárodního symposia IGIP, Biel 2000
3. Žádost o prodloužení akreditace studijního programu 75-07-R "Specializace v pedagogice", obor "Učitelství odborných předmětů", Praha 2001

Adresa hlavního autora

PhDr. Dana Dobrovská, CSc.
České vysoké učení technické v Praze
Masarykův ústav vyšších studií
katedra inženýrské pedagogiky
Horská 3
128 00 Praha 2