Hodnocení obtížnosti výkladového textu učebnic přírodopisu pro 7. ročník ZŠ

Libuše Hrabí

Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP v Olomouci

Souhrn

Článek obsahuje poznatky o hodnocení náročnosti textu šesti současných českých učebnic přírodopisu pro 7. ročník základních škol. Metodické postupy analýz byly voleny dle Průchy. Z dosažených výsledků hodnocení vyplývá, že nejnižší náročnost textu se ukázala u knihy nakladatelství Jinan (26,42 bodu) a pak u knihy nakladatelství Scientia (29,04 bodu). U obou učebnic dosahoval koeficient hustoty odborné informace obdobných hodnot: 24,43 % a 25,46 %.

Klíčová slova

Učebnice přírodopisu, hodnocení obtížnosti textu, hustota odborné informace.

Summary

This article contains knowledge about evaluation of the text difficulties of six present Czech biology textbooks for the seventh year of the primary education. The evaluation methods were realized according to Průcha. Obtained results show – the textbook of Jinan publishing company and the textbook of Scientia publishing company were not as difficult as the others (text difficulties made 26,42 points and 29,04 points). The density of the scientific information achieved similar values: 24,43 % and 25,46 %.

Key words

Biology textbooks, evaluation of the text difficulties, density of the scientific information.

Úvod

V zahraničí se výzkum učebnic neustále rozvíjí. Na Slovensku se touto problematikou zabývá Gavora (1992), v Norsku Johnsen (1993), ve Francii Choppin (1992). Byla utvořena i Mezinárodní asociace pro výzkum učebnic a edukačních médií, která působí od roku 1991 a nyní sídlí v Oslu. V České republice ovšem není žádné centrum pro výzkum a evaluaci učebnic. Výzkumem učebnic se v naší republice věnuje malý počet pedagogických pracovníků (Pluskal 1996; Průcha 1989). Závažným problémem učebnic je vymezení základního a rozšiřujícího učiva. Základní učivo představuje v učebnicích jen menší část výkladového textu, avšak jedním z  prvořadých úkolů při vyučování i učení je osvojení základního učiva.

Učebnice lze zkoumat jak v rovině výkladového textu, učebních úloh, zdrojů neverbálních informací, tak i v rovině názorů ze strany učitelů a žáků. Při tvorbě nových učebnic je potřebné průběžné hodnocení textu některou z vhodných metod. V Německu vypracovala psycholožka Nestler (1974) metodu, kde celkovou obtížnost textu zařadila do některého z pěti pásem podle stupně obtížnosti. Pomocí této metody je vypočítaný stupeň obtížnosti textu dán úrovní hodnot sémantického a syntaktického faktoru. Ve Švédsku Björnsson (1968) hodnotí obtížnost textu podle vzorce, který je tvořen součtem z průměrné délky věty v počtu slov v souboru 200 vět a průměrné délky slov o počtu více než 6 písmen v souboru 2000 slov. Soubory vět se vytvářejí z 20 vzorků po 10 větách, vybraných z různých částí učebnic a soubory slov z 20 vzorků po 100 slovech. Autor stanoví čtyři pásma obtížnosti a také normy obtížnosti pro jednotlivé ročníky základní školy. Jiný vzorec pro vyjádření obtížnosti textu vypracoval na Slovensku Mistrík (1968). Je tvořen třemi parametry – průměrnou délkou věty, průměrnou délkou slov v počtu slabik a indexem opakování slov. Mistríkova míra obtížnosti textu i mnohé další vzorce obtížnosti mají jeden nedostatek – nezahrnují měření kvalitativní stránky lexika a syntaxe textu. Na základě těchto a jiných zahraničních studií vypracoval Průcha (1984) vzorec pro měření obtížnosti textu, kde jsou zahrnuty 2 parametry odrážející syntaktickou složitost textu a 8 parametrů vyjadřujících sémantickou složitost textu. Později byla míra obtížnosti zdokonalena Pluskalem (1996). Hlavní inovace spočívá v tom, že se rozšířil počet parametrů reflektujících sémantické komponenty obtížnosti o proporce numerických pojmů a opakovaných pojmů. Jedná se o modifikovanou metodu, na níž se podílejí práce autorů Nestler (1974), Průcha (1989), Pluskal (1996) a v odborné literatuře je uváděna jako metoda Nestler – Průcha – Pluskal (in Průcha 1997).

Vzhledem k tomu, že hodnocení obtížnosti textu učebnic přírodopisu se u nás nevěnuje patřičná pozornost, bylo cílem mého příspěvku zhodnotit obtížnost výkladového textu našich současných učebnic přírodopisu pro 7. ročník základních škol.

Materiál a metody

Pro hodnocení obtížnosti textu jednotlivých učebnic přírodopisu pro 7. ročník základních škol byly použity knihy těchto nakladatelství: Fortuna 1999, Jinan 1998, Nová škola 1999, Prodos 1999, Scientia 1998, SPN 1999. Byla použita metoda dle Průchy (1984). Touto metodou bylo zjištěno dvanáct charakteristik míry obtížnosti analyzovaných výkladových textů, k nimž patří také koeficienty hustoty odborné informace (i) a (h).

Z každé učebnice bylo vybráno 5 vzorků po nejméně 200 slovech souvislého textu.

Jednotlivé zdroje obtížnosti, jejich symboly, definice a způsoby výpočtu jsou následně uvedeny:

T – celková obtížnost výkladového textu; T = Ts + Tp (body)

Ts – stupeň syntaktické obtížnosti textu (syntaktický faktor); (body)

– průměrná délka věty

– průměrná délka větných úseků (syntaktická složitost věty)

Tp – stupeň pojmové obtížnosti výkladového textu (sémantický faktor); (body)

- proporce sloves (%)

- proporce substantivních pojmů (%)

- proporce běžných pojmů (%)

- proporce odborných pojmů (%)

- proporce faktografických pojmů (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě slov) (%)

- koeficient hustoty odborné informace (proporce odborných a faktografických pojmů v celkové sumě pojmů) (%)


Výsledky

Výsledky zjištěných hodnot obtížnosti výkladového textu 6 českých současných učebnic přírodopisu pro 7. ročník základních škol jsou shrnuty v tab. 1. V grafu 1 je znázorněna proporce syntaktického a sémantického faktoru na celkové obtížnosti výkladového textu jednotlivých učebnic.

Z údajů v tabulce vyplývá, že celková obtížnost výkladového textu (T) analyzovaných učebnic se pohybuje v rozmezí 26,42 až 35,70 bodů. Maximální hodnoty nad 35 bodů dosahují nakladatelství Nová škola (35,70 bodu) a Prodos (35,38 bodu). Údaje celkové obtížnosti textu kolem 30 bodů jsou charakteristické pro nakladatelství Fortuna a SPN. Pod hranici obtížnosti 30 bodů se vyznačují učebnice nakladatelství Jinan (26,42 bodu) a Scientia (29,04 bodu). Vysoká obtížnost výkladových textů byla způsobena zejména pojmovou obtížností, což se názorně odrazilo v hodnotách sémantického faktoru, zatímco stupeň syntaktické obtížnosti výkladového textu byl velmi nízký a u učebnice nakladatelství SPN dosahoval jen 5,19 bodu. U nejobtížnějších textů učebnic dosahovala také proporce odborných pojmů vyšších hodnot v porovnání s ostatními. U všech analyzovaných učebnic byla zjištěna téměř nulová hodnota proporce faktografických pojmů. Tento fakt je pravděpodobně způsoben tématickou náplní učebnic, kde byl kladen důraz zejména na proporci odborných pojmů, nikoliv na množství faktografických údajů. V souladu se zjištěnými proporcemi substantivních pojmů je proto poměrně vysoký koeficient hustoty odborné informace (i), jehož hodnoty se pohybují v intervalu od 33,02 % do 24,43 %. Nejnižší údaj hustoty odborné informace (i) byl zjištěn u knih nakladatelství Jinan (24,43 %) a Scientia (25,18 %). Tyto učebnice se ukázaly jako nejméně obtížné z hlediska hodnocení celkové obtížnosti výkladového textu.

V grafu 1 je znázorněna celková obtížnost textu učebnic jednotlivých nakladatelství a také proporce syntaktického a sémantického faktoru. Maximální rozdíl v celkové obtížnosti mezi jednotlivými učebnicemi činí 9,28 bodu. Nejvyrovnanější proporce mezi hodnotami syntaktického a sémantického faktoru byla zjištěna 8,46 bodu a 10,08 u nakladatelství Jinan a Scientia.


Závěr

Z celkového hodnocení obtížnosti výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 7. ročník základní školy vyplývá, že celkovou nejnižší náročností se vyznačují nakladatelství Jinan a pak nakladatelství Scientia. U těchto učebnic dosahuje celková obtížnost textu 26 až 29 bodů a obě tyto učebnice se vyznačují nejvyrovnanější proporcí syntaktického a sémantického faktoru – rozmezí 8 až 10 bodů. U těchto knih byl zjištěn také nejnižší koeficient hustoty odborné informace, tj. 24 a 25 %. Další výzkum je třeba soustředit na hodnocení obtížnosti textu učebnic přírodopisu pro 8. a 9. ročník ZŠ.


Literatura

BJÖRNSSON, G.H., 1968, Bokförlaget Liber. Stockholm, Läsbarhet: 36- 52.

CHOPPIN, A., 1992, Les Manuals Scolaires: Historie et Actualité. Paris, INRP: 27-72.

GAVORA, P., 1992, Žiak a text. Bratislava, SPN: 16-43.

JOHNSEN, E, B, 1993, Textbooks in the Kaleidoskope. Oslo, Scandinavian University Press: 151-169.

MISTRÍK, J., 1968, Meranie zrozumitelnosti prehovoru. Slovenská reč, 3: 171-178.

NESTLER, K., 1974, Zur Wirkung lexikalischer und syntaktisher Textmerkmale auf das Lernergebnis. Informationen zu Schulbuchfragen, 17: 63 – 73.

PLUSKAL, M., 1996, Teorie tvorby učebnic a metody jejich hodnocení. Habilitační práce, Pedagogická fakulta UP v Olomouci: 152.

PRŮCHA, J., 1984, Hodnocení obtížnosti učebnic. Praha, SMTL: 96.

PRŮCHA, J., 1989, Teorie, tvorba a hodnocení učebnic. Praha, ÚÚVPP: 118.

PRŮCHA, J., 1997, Moderní pedagogika. Praha, Portál: 279.


Adresa

RNDr. Libuše Hrabí, Ph.D., Katedra přírodopisu a pěstitelství PdF UP, Purkrabská 2, 771 40 Olomouc


Graf 1.

Podíl syntaktického (Ts) a sémantického faktoru (Tp) na celkové obtížnosti výkladového textu (T) učebnic přírodopisu

Tab 1.

Obtížnost výkladového textu současných českých učebnic přírodopisu pro 7. roč. ZŠ

Nakladatelství T Ts Tp i h
Fortuna 32,44 8,79 11,38 7,72 23,65 12,95 36,39 7,84 56,90 0,09 28,54 78,44
Jinan 26,42 8,98 11,48 7,82 17,44 12,78 31,15 6,72 24,43 0,00 24,43 78,42
Nová škola 35,70 8,12 10,03 8,10 27,58 12,35 39,41 8,93 30,39 0,09 30,48 77,35
Prodos 35,38 7,69 9,85 7,81 27,69 12,81 38,61 5,60 32,92 0,09 33,02 85,50
Scientia 29,04 9,48 12,56 7,55 19,56 13,24 33,15 7,69 25,18 0,28 25,46 76,81
SPN 31,87 5,19 8,33 6,23 26,68 16,04 37,94 5,67 32,18 0,10 32,28 85,06