Hospitace v podmínkách mateřské školy
Dana Tomanová
Katedra pedagogiky s celoškolskou působností PdF UP v Olomouci
Souhrn
Hospitace jako prostředek řízení změny kvality vzdělávání. Reflexe učitelky a ředitelky v podmínkách mateřské školy. Slovník použitý pro charakteristiku hospitace.
Summary
Lesson observation as a mean of leading the change of quality in education. Reflection of teacher and headmaster in conditions of nursery school. Dictionary used for characteristic of lesson observation.
Klíčová slova
Hospitace, slovník hodnocení, pozitivní, neutrální, negativní, emocionální a racionální rysy hodnocení
Úvod
Školní inspekce v dokumentu Rukověť 2000 poukázala na hospitaci jako na slabý článek řízení pedagogických procesů ve škole. Hospitace je prostředkem, kterým můžeme diagnostikovat pedagogické dovednosti učitelů, řízení procesu učení se žáků a některé výstupy vzdělávacích aktivit u žáků (úroveň učební činnosti a její výsledky). Má-li být hospitace jedním z efektivních nástrojů řízení změny kvality vzdělávání, pak je třeba znát základní charakteristiky tohoto nástroje, úroveň jeho současného vnímání a využívání. I v podmínkách mateřské školy je hospitace povinnou součástí řídící činnosti ředitelky.
V rámci dalšího vzdělávání učitelek a ředitelek mateřských škol realizovaného na PdF UP Střediskem celoživotního vzdělávání učitelů jsme v kontaktní výuce stimulovali frekventanty k využívání hospitace jako prostředku dalšího rozvoje jednotlivých oblastí práce školy. Před samotnou prezentací záměrů a reálnou výukou jsme zjišťovali vztah učitelek a ředitelek mateřských škol k hospitaci, tj. jak ji obě kategorie této profese vnímají, jaké zkušenosti s ní mají. Písemně vyjadřovaly prožitky, zkušenosti nebo stavy, které v nich hospitace navozovala pomocí přídavných jmen, sloves a stručných charakteristik. Účastníci kurzu tak představili svůj prekoncept hospitace. Výsledky zjištěného stavu slouží vyučujícímu k dalšímu rozhodování o následných metodách výuky.
Na tomto místě chceme seznámit hlavně se slovníkem, kterým tato profesní kategorie charakterizovala hospitaci. Výrazy jsme rozčlenili na kladná vyjádření, zřetelně záporné charakteristiky a na výroky, kterými frekventanti nedali jednoznačné pozitivní nebo negativní hodnocení. Neurčitost zařazení si uvědomovali studenti v daném kurzu při další práci na tématu. V následujících přehledech představíme nejprve verbální aparát užitý učitelkami a poté verbální aparát užitý ředitelkami – přehled I. a přehled II.
I. hodnocení učitelkami | II. hodnocení ředitelkami |
|
|
Přídavná jména
Pozitivní | Neutrální | Negativní |
Přínosná Podnětná Klidná |
Poučná Hodnotící Neplánovaná Formální Účinná |
Úzkostná Kritická Třesoucí Trémizující Svazující Stresující Deprimující Nepříjemná Ponižující Děsná Těžká Nejistá Stíhající Nepřátelská |
Slovesa
Pozitivní | Neutrální | Negativní |
Burcuje Radí Aktivuje Pomáhá Dává možnost vyniknout Nutí přemýšlet Nutí studovat Nutí se lépe připravovat |
Napíná Šťourá Rozrušuje Sleduje Kontroluje Poučuje |
Nervuje Kritizuje Trémuje Vyvolává žaludeční potíže Nutí k přetvařování Vyvolává obavy Znervózňuje Deprimuje Stresuje Ponižuje Číhá Vyvolává nespavost |
Stručné výroky o pocitech
Mám to za sebou. Konec přináší pocit úlevy. Poprvé je vždy nejhůře. Úsměv je jen maska. Činnost vyvolávající nezvladatelnou nervozitu. Orientace na naše chyby. Je to nutné zlo. Buzerace v ženském podání. Ponižující scénka školního divadla. Vyčištění organismu bez medikace. Podnětný doporučující způsob práce. Úřední masáž našeho sebevědomí. I to se dá přežít. Stav ohrožení a nouze. Poučení o kolegyni ředitelce. Účinný prostředek represe. Nevyzpytatelná nastražená bomba apod.
Přídavná jména
Pozitivní | Neutrální | Negativní |
Přínosná Povzbuzující Zvídavá |
Zjišťující Kontrolující Hodnotící Povinná Nutná Zajímavá Objevující Diagnostická Rozebírající Neformální Užitečná Efektivní Poznávací Objektivní |
Obtížná Nepříjemná Bezradná |
Slovesa
Pozitivní | Neutrální | Negativní |
Pomáhá Chválí Povzbuzuje Podněcuje Obohacuje Oceňuje Inspiruje |
Hodnotí Informuje Kontroluje Neovlivňuje Sleduje Nezasahuje Zjišťuje Objevuje Motivuje |
Vytváří odstup k ředitelce Komplikuje život ve škole |
Stručné výroky o pocitech
Málo oblíbený způsob kontroly. Musím najít pozitiva i negativa. Snaha o diplomatické příměří. Kontrola naplnění potřeb dětí. Kontrola plnění kurikula MŠ. Výměna názorů k budoucí práci. Závěry ke zlepšení práce. Umění krásně říct špatné. Vytváří účastníkům osobní bariéry. Součást povinných činností ředitelky. Kontrola plnění povinností učitelky. Důvěřuj, ale prověřuj. Mění vztahy mezi lidmi. Účinný způsob hodnocení učitelky apod.
Pojmový aparát byl seřazen podle četnosti užití od nejfrekventovanějšího k nejméně frekventovanému. Uvedený přehled vyjádřených pocitů naznačuje, že učitelky vnímají hospitaci převážně emocionálně (E), až v druhém sledu přistupují k hospitaci racionálně ( R ). Lze to vyjádřit vztahem E > R. Při použití přídavných jmen verbalizují spíše negativní prožitky z hospitací. Při užití sloves nacházejí i pozitivní vyjádření, ale k vyjádření užívají jiná slovesa než nacházíme ve slovníku ředitelek. Hospitace je nutí studovat, přemýšlet, lépe se připravovat. Potvrzuje se přes negativní emoční ladění, že funkci aktivizační, stimulační určitě plní a může být nástrojem řízení změny.
Ředitelky hodnotí hospitaci spíše neutrálně nebo pozitivně. Jejich výroky bychom mohli zařadit do racionálních prvků hodnocení R > E. Reflexe dosažené změny v poznání tématu v průběhu další výuky ukázalo, že hospitační činnost byla učitelkami na počátku vnímaná nejen emocionálně s negativním vlivem, ale také jako represivní akt. Ředitelkami jako nástroj kontroly s hodnotící a informační funkcí, jako nezbytná povinnost.
Závěr
Aby se tento nástroj mohl stát prostředkem řízení změny kvality školy a vzdělávání, aby byl efektivním nástrojem evaluace školy, bude třeba podporovat u ředitelek vytváření a rozvíjení dovedností ve vedení lidí, v komunikativních dovednostech, v personálním managementu. V dalším vzdělávání odborníků je potřebné objasnit, jaké podmínky bude nezbytné vytvořit pro změnu přístupu k hospitaci. V diskusi se ukázalo, že ředitelky mají sklon ke stereotypnosti hodnocení ( vím, jak učitelka pracuje, znám její činnost, komunikaci aj.), nemusím u ní v pravém slova smyslu hospitovat. Výroky podobného typu lze akceptovat pouze částečně. V této souvislosti nás mohou napadat různé otázky: Věří ředitelka v další rozvíjení kompetencí učitelek? Reflektuje škola měnící se podmínky pro vzdělávání a výchovu? Vnímá proměny edukační reality? Reaguje škola na změny stereotypními postupy vyhovujícími pro dřívější model edukace a úroveň účastníků nebo hledá nové postupy? Nemůže nedůvěra v rozvoj učitelek signalizovat také malou potřebu vlastního rozvoje ředitelky?
Od počátku profesní přípravy učitelek mateřských škol je nezbytné učit vnímat hospitaci jako klíč k vlastní pozitivní perspektivě, k vlastnímu osobnostnímu a profesnímu rozvoji, jako cestu k větší jistotě v práci se svěřenými dětmi. Postavit učitelku do roviny chtění či osobního zájmu – mám nárok na rozvoj kvality své práce, potřebuji ujasnit si vlastní pojetí práce prostřednictvím vyslovených otázek, pochybností, potřebuji pomoci zmapovat edukační realitu, kterou spoluutvářím, navozuji, řídím, ale bez diskusí, srovnání a objektivních stanovisek dalších profesionálů v týmu se neobejdu.