Hodnocení vysokoškolské výuky studenty
Eva Šmelová
VVŠ PV ve Vyškově, Fakulta ekonomiky obrany státu a logistiky
Katedra sociálních věd a personalistiky
Souhrn
Ve svém příspěvku se zabývám posuzováním vysokoškolské výuky studenty, využíváním získaných výsledků jako dílčího aspektu v rámci evaluace školy.
Klíčová slova
řízení kvality, hodnocení kvality, vzdělávací proces, vysokoškolská výuka, studentské posuzování vysokoškolské výuky, student, učitel
Hodnocení kvality ve škole je neustále aktuálnější součástí života vysokoškolských institucí. Kvalita nevzniká sama od sebe – je třeba ji tvořit. Kvalita musí být stabilní vlastnost vzdělávacích institucí. Kvality tedy nestačí pouze dosáhnout, ale je třeba ji neustále udržovat a soustavně zvyšovat. Zde má svoje nezastupitelné místo systematické hodnocení, které představuje aktivity vedoucí k posuzování kvality vzdělávacího procesu.
Je nutné si uvědomovat, že samotný systém řízení kvality nemůže být funkční bez fungujícího sytému řízení lidských zdrojů na fakultě.
Management fakulty musí být schopen velmi citlivě vybírat a správně definovat cíle, především mít jasnou představu o trendech vývoje “kvality”, ve správný čas se soustředit na správnou věc, volit cesty a způsoby přinášející při minimálním úsilí a nákladech maximální efekty. Správně a jasně definovat účastníky, kompetence a zodpovědnost a to tak, aby žádný ze zúčastněných nebyl trvale pouze v roli hodnoceného nebo hodnotitele, aby systém řízení kvality nebyl jen záležitostí řídících pracovníků, ale i řízených pracovníků a v neposlední řadě i studentů.
Hodnocení vysokoškolské výuky studenty je pouze dílčím ukazatelem komplexního hodnocení kvality práce vysoké školy. Uvedený směr hodnocení je třeba brát jako nezastupitelný doplněk hodnocení kvality, který bere na vědomí názory, mínění a zkušenosti studentů jako spolutvůrců výuky.
Dle J. Mareše hodnocení vysokoškolské výuky má v podstatě dvojí podobu, a to jako sumativní nebo formativní hodnocení. Sumativní hodnocení je hodnocení souhrnné, závěrečné, certifikační s cílem roztřídit učitele, katedry, vyučovací předměty do malého počtu kategorií (kvalitní – nekvalitní, vyhovuje – nevyhovuje) a rozhodnout tak o jejich další existenci.
Formativní hodnocení je hodnocení dílčí, průběžné, diagnostické, jehož cílem je informovat učitele, katedru a školu o její kvalitě, případných nedostatcích, jde tedy o včasnou zpětnou vazbu.
Naše fakulta již třetím rokem využívá studentského posuzování výuky jako dílčího aspektu evaluace fakulty. Hodnocení provádíme formou anonymního dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje vyjádření ke srozumitelnosti a hodnotě přednášek v návaznosti na semináře a cvičení, dostupnosti studijní literatury, k pedagogickým dovednostem a používaným metodám výuky. Studenti své názory vyznačují na pětistupňové škále. V závěru dotazníku má každý student možnost volného vyjádření k výuce hodnoceného předmětu.
V prvních dvou letech bylo dotazníkové šetření prováděno klasickým způsobem, v současné době byly dotazníky převedeny do elektronické podoby. Došlo tak k celkovému zefektivnění prováděného hodnocení a samotného vyhodnocování získaných údajů.
Při tomto způsobu hodnocení se v praxi setkáváme z různými reakcemi jak ze strany učitelů, tak ze strany studentů.
Učitelé často kladou otázky: Jaký účel má takové hodnocení plnit? Jak budou výsledky prezentovány? Kdo má mít k výsledkům přístup? Zda nebudou výsledky zneužity? Zda jsou studenti vůbec kompetentní učitele hodnotit? atd.
Ze strany studentů se potom nejčastěji objevují otázky: Nebude hodnocení zneužito proti nám? Má hodnocení vůbec nějaký smysl? Ovlivní hodnocení zkvalitnění výuky? Jakým způsobem budeme informováni o výsledcích?
Již na samotném počátku je třeba oběma stranám vysvětlit, co je účelem hodnocení, jakým způsobem bude hodnocení prováděno, jak budou výsledky sdělovány, jakou roli zde hraje zpětná vazba.
Pro úspěšnou práci s výsledky studentského posuzování je důležité, aby byli učitelé na tento způsob hodnocení připraveni, chápali správně jeho možnosti i meze. Studenti zase z druhé strany musejí mít jistotu, že jejich zapojení do hodnocení učitelů nebude pro ně mít žádné negativní důsledky.
Jako problematické se jeví samotná prezentace výsledků. Dílčí výzkumy naznačují, že výsledný efekt může záviset také na formální podobě údajů a způsobu, jímž jsou získané výsledky komentovány. H. W. Marsh (1989) zjistil ve svých výzkumech, že formální podoba výstupu neovlivňuje pouze důvěru učitelů v předkládané výsledky, ale také skutečný efekt zpětnovazebních informací. Poukazuje na to, že pokud učitelé dostali k dispozici pouze počítačový výstup bez podrobnějšího komentáře, byl vliv těchto informací sice kladný, ale relativně malý. Pokud byly výsledky studentského posuzování učitelům sděleny experty a experti s učiteli diskutovali možné strategie, jak výuku změnit, bylo zlepšení výraznější. V hodinách daných učitelů se to projevilo jednak vyššími výkony studentů ve standardizovaných testech, jednak zlepšením afektivních charakteristik výuky.1
Při sdělování výsledků lze postupovat následně:
Po dohodě se zainteresovanými učiteli může být přínosné na katedře společně konzultovat a konfrontovat výsledky hodnocení.
Způsob předávání výsledků a jejich konzultaci na naší fakultě je ponecháváno na rozhodnutí vedoucích kateder, kteří znají nejlépe své učitele a měli by znát nejoptimálnější způsob sdělení daných údajů.
Samozřejmě i samotní studenti mají právo být informováni, jaké výsledky hodnocení přineslo. Studentům jsou předkládány souhrnné výsledky v rámci celé fakulty.
Nyní se dostáváme k problematice uplatnění zpětné vazby při zlepšování výuky. Pomocí zpětnovazebních informací lze ovlivnit:
Ke studentskému posuzování je vhodné využívat další alternativní postupy, které rozšíří soubor zpětnovazebních informací např.:
Je důležité si uvědomit, že studentské hodnocení má v rámci vnitřní evaluace školy své místo. Nelze ale zapomínat, že má své meze použitelnosti a nevyplácí se je podceňovat ani přeceňovat.
Jeden z uznávaných odborníků na efektivnost akademické práce zdůrazňuje, že pro spravedlivý proces hodnocení je nezbytná (Seldin, 1980):
Pokud je správně studentské hodnocení výuky využíváno, stává se potom přínosné pro všechny zúčastněné (instituci, hodnocené, hodnotitele).
Pro fakultu, katedry je studentské hodnocení:
Pro hodnotitele (studenty):
Pro hodnoceného (učitele):
Je samozřejmé, že přínosných aspektů bychom na základě postupně získávaných zkušeností mohli nalézt celou řadu.
Nelze ale opomíjet i možná úskalí studentského hodnocení výuky např.:
Efektivnost každého kroku procesu hodnocení závisí na ochotě učitelů tento proces respektovat a vědomě k němu přispívat. Kvalita procesu závisí na dostatečném množství podkladů pro hodnocení a spravedlivém a pečlivém posuzování.
Nejlepším přístupem k dobrému hodnocení je pochopit, proč je důležitý a jak jej realizovat.
Literatura